|
Vliv zaměstnání na obratnost rukou zdravé dospělé populace.
Nováková, Barbora ; Vondrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Barbora Nováková Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Vondrová Název diplomové práce: Vliv zaměstnání na obratnost rukou zdravé dospělé populace Abstrakt diplomové práce: Obnova schopnosti pracovat je klíčový element rehabilitace dospělých osob s disabilitou. Předpracovní a pracovní rehabilitace podporuje jedince v získání a udržení si zaměstnání. V České republice se předpracovní vyšetření nazývá ergodiagnostika. Mnoho pracovních činností vyžaduje používání horních končetin. V rámci ergodiagnostiky posuzují ergoterapeuti i funkce horních končetin. K tomu je určen mimo jiné standardizovaný Purdue Pegboard Test (PPT). Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda existuje kauzální vztah mezi charakteristikou zaměstnání dospělých osob a jejich výkonem v PPT. Byly zvoleny tři hlavní oblasti zaměření - vliv povolání, vliv týdenní pracovní doby a vliv doby, po kterou probandi vykonávají své povolání na výkon v PPT. Celkem 266 probandů vyplnilo dotazník a bylo testováno pomocí české rozšířené verze manuálu PPT. Testovanou populaci tvořilo 70 % žen a 30 % mužů ve věku 20-64 let. Zaměstnání vykonávalo 250 probandů. Data byla analyzována především pomocí krabicových grafů. Pro zkoumání vlivu povolání na výkon v PPT byli probandi na základě dotazníku rozděleni do odborných směrů podle...
|
|
Systém ergodiagnostických center v České republice a jeho fungování v procesu ergodiagnostiky z pohledu ergoterapeuta
Pudichová, Anna ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Anna Pudichová Vedoucí práce: MUDr. Bc. Sládková Petra, Ph.D. Název diplomové práce: Systém ergodiagnostických center v České republice a jeho fungování v procesu ergodiagnostiky z pohledu ergoterapeuta Abstrakt diplomové práce: Ergodiagnostika je proces určený osobám s disabilitou, při kterém se hodnotí pracovní potenciál klienta pro účely zaměstnanosti. Žadatelem o toto vyšetření může být Úřad práce, zaměstnavatel, nebo sám klient. Ergodiagnostického vyšetření se účastní interprofesní rehabilitační tým, jehož nedílnou součástí jsou lékaři, ale i nelékařské profese, včetně ergoterapeuta. Ergoterapeutické ergodiagnostické vyšetření je velmi důležitou komponentou celé ergodiagnostiky, kdy se jedná o časově nejnáročnější část ergofiagnostického vyšetření. Vyšetření probíhá celkem ve třinácti specializovaných ergodiagnostických centrech v České republice. Všechna centra musí splňovat personální, věcné i materiální standardy. Závěry z jednotlivých vyšetření prezentují odborníci z týmu na kazuistické konferenci. Výstupem z ergodiagnostického vyšetření je závěrečná zpráva, která obsahuje pozitivní rekomandaci, tedy to, co klient zvládá nebo by mohl zvládat. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak fungovala centra v období pandemie Covid-19. Ke sběru potřebných dat sloužil...
|
|
Mapování práce ergoterapeuta v ergodiagnostických centrech České republiky
Vaiglová, Eliška ; Rybářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
bakalářské práce: Ergodiagnostika je komplexní funkční hodnocení psychosenzomotorického potenciálu osoby se zdravotním postižením. Může být součástí pracovní rehabilitace poskytované Úřadem práce ČR jako forma poradenské činnosti. Ergodiagnostika je poskytována třinácti ergodianostickými centry v různých krajích České republiky. Na ergodiagnostickém vyšetření klienta se podílí interprofesní tým. Ergoterapeut v rámci ergodiagnostického vyšetření provádí zejména funkční vyšetření horních končetin a testování pomocí modelových činností. Ergoterapeut tímto vyšetřením zjišťuje to, co může vyšetřovaná osoba s disabilitou zvládnout v pracovním životě (zbytkový pracovní potenciál). Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat práci ergoterapeutů v ergodiagnostických centrech v ČR. Ke sběru dat byl použit semistrukturovaný rozhovor s ergoterapeuty podílejícími se na ergodiagnostickém vyšetření. Semistrukturovaný rozhovor byl použit u dvaceti ergoterapeutů v deseti ergodiagnostických centrech.
|
|
Využití modelových administrativních činností v ergodiagnostice
Zichová, Andrea ; Rybářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Andrea Zichová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Rybářová Název bakalářské práce: Využití modelových administrativních činností v ergodiagnostice Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje problematice modelových činností, které jsou zaměřené na administrativní činnosti vzhledem k možnému pracovnímu uplatnění osob s disabilitou. Ergoterapeuti provádějí modelové činnosti v rámci ergodiagnostiky nebo ergoterapie pro zjištění, zda má testovaná osoba dostatečné schopnosti, znalosti a dovednosti potřebné pro provádění daného typu zaměstnání. Cílem této bakalářské práce je sestavení setu administrativních modelových činností využitelných v ergoterapeutické praxi u osob s disabilitou v produktivním věku. Teoretická část práce se zabývá problematikou zaměstnanosti a pracovního uplatnění osob s disabilitou. Dále popisuje charakteristiku práce administrativního pracovníka včetně jeho pracovního prostředí. V samostatné kapitole jsou shrnuta základní fakta o ergodiagnostice. Blíže jsou představeny modelové činnosti, které jsou nedílnou součástí ergodiagnostiky. V praktické části práce je popsáno, jak bylo vytvořeno šest administrativních modelových činností, které byly pilotně otestovány na zdravých jedincích. Vytvořené modelové činnosti byly následně aplikovány na osoby...
|
|
Aplikace modifikovaného hodnocení předpracovních dovedností dle Jacobsové u pacientů po poškození mozku
Rejtarová, Anna ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno autorky: Anna Rejtarová Jméno vedoucí: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Název bakalářské práce: Aplikace modifikovaného hodnocení předpracovních dovedností dle Jacobsové u pacientů po poškození mozku Práce se zabývá ergodiagnostikou osob po poškození mozku, tedy problematikou hodnocení pro účely zaměstnanosti. V teoretické části práce jsou popsány testy, jež se k hodnocení pracovního potenciálu využívají ve světě, přičemž zvláštní pozornost je věnována právě Hodnocení předpracovních dovedností dle Jacobsové. Toto hodnocení je výjimečné v tom, že neřeší pouze fyzickou, psychickou či kognitivní oblast činnosti, avšak soustředí se na všechny tyto oblasti současně a podává tak ucelený obraz o schopnostech, ale i omezeních člověka. Vzhledem k této jedinečnosti bylo hodnocení v rámci práce modifikováno pro účely hodnocení pracovního potenciálu osob po poškození mozku a tato modifikace je přiložena v podobě manuálu. V praktické části práce jsou diskutovány výsledky jejího užití u šestnácti testovaných osob (osmi osob bez funkčního poškození a osmi osob po poškození mozku), zároveň je zde nastíněno možné další užití testu. KLÍČOVÁ SLOVA: Hodnocení předpracovních dovedností dle Jacobsové Ergodiagnostika Poškození mozku Ergoterapie
|
|
Objektivizace modifikovaného testu "Pracovní křivka podle Emila Kraepelina a Richarda Pauliho" pro manuální činnosti Podtitul: Test lanových svorek
Fricová, Jitka ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
diplomové práce: Předkládaná diplomová práce je zaměřena na standardizaci modifikovaného testu Pracovní křivky dle Emila Kraepelina a Richarda Pauliho, dle projektu PREGnet - základní metodiky pro ergodiagnostické vyšetření v České republice. Metodika byla modifikována pro manipulační aktivity a nazvána Testem lanových svorek. Řeší kontraindikace ve využití základního testu a absenci standardizovaných ergodiagnostických a ergoterapeutických testů, nástrojů a postupů v oblasti vyšetření a terapie funkce ruky. Práce je teoreticko-empirická, založená na kvantitativním typu výzkumu. Teoretickou část představuje literární rešerše, cílenou na test Pracovní křivky dle Emila Kraepelina a Richarda Pauliho, jeho modifikované verze a využití v praxi. Praktickou částí je psychometrická studie, stanovující normativní skór a tvorba dokumentace k testu. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodami náhodného výběru z ekonomicky aktivní zdravé české populace. Sběr dat probíhal technikami pro kvantitativní typ výzkumu, zpracování a analýza metodami deskriptivní statistiky. Vytvořená dokumentace a normativní skór pro Test lanových svorek mohou být v klinické praxi využívány jako objektivní nástroj hodnotící modelové činnosti. Zároveň mohou být přínosem pro funkční diagnostiku, terapii i pro posouzení ergoterapeutické...
|
|
Ergodiagnostika u pacientů po transverzální lézi míšní z pohledu ergoterapeuta
Beerová, Michala ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno autorky: Mgr. Michala Beerová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Název bakalářské práce: Ergodiagnostika u pacientů po transverzální lézi míšní z pohledu ergoterapeuta Tato bakalářská práce se zabývá tématem ergodiagnostiky pacientů s transverzální lézí míšní v České republice a ve světě. Hlavním cílem práce bylo zjistit současný způsob a možnosti poskytování ergodiagnostiky u pacientů s transverzální lézí míšní. Bakalářská práce se zaměřuje na ergoterapeutické vyšetření, jež je součástí ergodiagnostiky. Teoretická část shrnuje přístupy k pracovní rehabilitaci a ergodiagnostice v České republice a v zahraničí. Jsou popsané metody, jež by se mohly aplikovat v České republice. Praktická část navazuje na část teoretickou, doplňuje proces ergodiagnostiky a pracovní rehabilitace o pohled žadatelů a poskytovatelů v České republice. V rámci praktické části je zpracována kazuistika tetraplegika a vytipovány metody vhodné pro hodnocení jedince s míšním poškozením. Klíčová slova: ergoterapie, ergodiagnostika, hodnocení funkční kapacity, pracovní rehabilitace, transverzální léze míšní
|
| |
| |
|
Psychoterapeutický potenciál ergoterapie v domově pro mládež s postižením
HAUERLANDOVÁ, Milena
Domovy pro mládež s postižením slouží klientům s různým stupněm mentálního postižení, mnohdy se současným postižením tělesným. Z hlediska věku největší zastoupení ve využití pobytových služeb mají děti a mládež. Zařízení se snaží nabízet služby zajišťující naplnění základních životních potřeb, poskytují substituci domova, naplnění volného času a systematický rozvoj osobnosti směřující k integraci do běžného života ve společnosti nejen prostřednictvím výchovy k samostatnosti. Významnou složku v aktivitách představuje ergoterapie a psychosociální rehabilitace. V mnohých zařízeních je problémem odbornost pracovníků, kteří ergoterapeutické aktivity realizují. Vzhledem k tomu, že výzkum je koncipován jako explorační, jsou stanoveny pouze pracovní, rámcové okruhy výzkumné práce vycházející z výzkumných cílů, nikoliv jednotlivé hypotézy. Sběr dat je zvolen formou dotazníků. Výzkum byl prováděn na zaměstnancích vybraných Domovů pro osoby se zdravotním postižením jednotlivě situovaných v Uherském Brodě, na Velehradě, v Javorníku a v zařízení Arcidiecézní charity v Praze. Kritérium pro výběr respondentů byl v tomto případě pracovník sociálních služeb a pracovník v přímé péči o klienta. Cíle práce byly splněny. Ačkoliv konkrétní zařízení poskytují klientům dostatečné množství ergoterapeutických aktivit, z pohledu jednotlivce-klienta je tato snaha restringována nedostatkem odborného přístupu a nedostatečnými znalostmi ze stran personálu a do jisté míry lze říci i zařízením, které ergoterapeutické služby nabízí. Ergodiagnostika je v domovech aplikována na minimální úrovni, založena především u dlouhodobých klientů na původním vyšetření zbytkového funkčního potenciálu. Bez ohledu na případné pozitivní změny u klienta nenabízí další formy a metody rozvoje, pouze udržení současného stavu. Za účelem zlepšení stávající situace by bylo na místě provést podrobný personální průzkum všech pobytových zařízení pro osoby s postižením a v případě obdobných výsledků jaké jsou součástí této práce, doplnit personálně o ergoterapeuta a provést legislativní úpravu ve standartech zařízení, čímž lze předejít chybám v poskytování služby, mezi které patří omezený výběr ergoterapeutických aktivit, nízká úroveň odborných znalostí z oboru ergoterapie u zaměstnanců v přímé péči a minimální aplikace ergodiagnostiky.
|